Pracovní list: Přímá a nepřímá řeč
6. ročník · Český jazyk · příklady na jednu stranu A4 · pro rodiče i učitele
Připomenutí: jak na to
Přímá řeč zapisuje přesně slova mluvčího a píše se v uvozovkách „…“. Uvozovací věta říká, kdo mluví (řekl Petr, zeptala se máma).
1. Uvozovací věta před řečí: Petr řekl: „Přijdu zítra.“
2. Uvozovací věta za řečí: „Přijdu zítra,“ řekl Petr. Tečka se změní na čárku, otazník a vykřičník zůstanou: „Přijdeš?“ zeptal se.
3. Uvozovací věta uprostřed: „Zítra,“ řekl Petr, „přijdu určitě.“
Znaménko na konci přímé řeči patří dovnitř uvozovek. Přímá řeč začíná velkým písmenem, uvozovací věta za ní malým.
Nepřímá řeč sděluje obsah vlastními slovy jako vedlejší věta, bez uvozovek: Petr řekl, že přijde zítra. Mění se osoba: „Mám hlad,“ řekla Eva. → Eva řekla, že má hlad. Otázku uvedeme slovem jestli (zda) nebo tázacím slovem, rozkaz slovem aby.
Nejčastější chyba: dvojtečka místo čárky, když uvozovací věta stojí až za přímou řečí.
Uvozovací věta před řečí = dvojtečka, za řečí = čárka a malé písmeno.
Přímá a nepřímá řeč
- Kterým slovem převedeme zjišťovací otázku do nepřímé řeči?
- jestli (zda)
- že
- protože
- aby
- Která věta obsahuje nepřímou řeč?
- Babička řekla, že upeče koláč.
- „Koláč,“ řekla babička, „upeču zítra.“
- „Upeču koláč,“ řekla babička.
- Babička řekla: „Upeču koláč.“
- Nepřímá řeč je v souvětí obvykle vyjádřena:
- samostatnou větou v uvozovkách
- uvozovkami
- dvojtečkou
- vedlejší větou
- Ve které větě je přímá řeč rozdělena uvozovací větou?
- „Kdo,“ zeptal se dědeček, „chce čaj?“
- Dědeček se zeptal, kdo chce čaj.
- Dědeček se zeptal: „Kdo chce čaj?“
- „Kdo chce čaj?“ zeptal se dědeček.
- Převeď do nepřímé řeči: „Kde bydlíš?“ zeptala se mě Lucie.
- Lucie se mě zeptala, kde bydlím.
- Lucie se mě zeptala, kde bydlíš?
- Lucie se mě zeptala, jestli kde bydlím.
- Lucie se mě zeptala kde bydlím.
- Doplň správně: Doplň znaménko: „Víš, kolik je hodin“ zeptal se Ondra.
- ?
- ,
- .
- Kterým slovem převedeme rozkaz do nepřímé řeči?
- že
- protože
- aby
- zda
- Které znaménko píšeme za uvozovací větou, která stojí před přímou řečí?
- tečku
- dvojtečku
- pomlčku
- čárku
- Která věta obsahuje přímou řeč?
- Soused nás pozval dál.
- Soused nás pozval, abychom šli dál.
- Soused řekl, ať jdeme dál.
- „Pojďte dál,“ pozval nás soused.
- Ve které větě je chyba?
- Maminka se zeptala, kdy přijdu.
- Maminka se zeptala: „kdy přijdeš?“
- „Kdy přijdeš?“ zeptala se maminka.
- Maminka se zeptala: „Kdy přijdeš?“
- Kam patří tečka, otazník nebo vykřičník na konci přímé řeči?
- dovnitř uvozovek
- nikam, vynechávají se
- před první uvozovky
- za uvozovky
- Která věta je zapsaná správně?
- „Zítra,“ řekla paní učitelka. „napíšeme test.“
- „Zítra,“ řekla paní učitelka, „napíšeme test.“
- „Zítra,“ řekla paní učitelka, „Napíšeme test.“
- „Zítra“ řekla paní učitelka „napíšeme test.“
Řešení: Přímá a nepřímá řeč
- jestli (zda) – „Půjdeš?“ → Ptal se, jestli půjdu.
- Babička řekla, že upeče koláč. – Nepřímá řeč nemá uvozovky – je to vedlejší věta (že upeče koláč).
- vedlejší větou – Petr řekl, že přijde – nepřímá řeč je vedlejší věta.
- „Kdo,“ zeptal se dědeček, „chce čaj?“ – Uvozovací věta stojí uprostřed přímé řeči a je oddělena čárkami.
- Lucie se mě zeptala, kde bydlím. – Doplňovací otázka zůstane uvedena tázacím slovem kde , vedlejší věta končí tečkou.
- ? – Přímá řeč je otázka, otazník zůstává.
- aby – „Pojď sem!“ → Řekl mi, abych šel sem.
- dvojtečku – Petr řekl : „Ahoj.“
- „Pojďte dál,“ pozval nás soused. – Přímou řeč poznáš podle uvozovek a přesných slov mluvčího.
- Maminka se zeptala: „kdy přijdeš?“ – Přímá řeč začíná velkým písmenem .
- dovnitř uvozovek – Koncové znaménko přímé řeči píšeme před zavírací uvozovky.
- „Zítra,“ řekla paní učitelka, „napíšeme test.“ – Uvozovací věta uprostřed je oddělena čárkami , přímá řeč pokračuje malým písmenem.
mozgo.cz