Ústava ČR a dělba moci
8. ročník · 3. čtvrtletí · Moc zákonodárná, výkonná a soudní, prezident, vláda, parlament.
Výklad: jak na to
Ústava ČR je nejvyšší zákon státu. Byla přijata 16. 12. 1992 a platí od 1. 1. 1993. Spolu s Listinou základních práv a svobod tvoří ústavní pořádek.
Dělba moci (myšlenka Montesquieua) brání tomu, aby měl někdo všechnu moc:
| zákonodárná | Parlament: Poslanecká sněmovna (200 poslanců, 4 roky) a Senát (81 senátorů, 6 let) |
| výkonná | prezident republiky a vláda (předseda vlády a ministři) |
| soudní | nezávislé soudy, Ústavní soud v Brně |
Vláda odpovídá Poslanecké sněmovně – musí získat její důvěru.
Ústavní soud má 15 soudců jmenovaných na 10 let. Ruší zákony, které jsou v rozporu s ústavou.
Příklad: zákon schválí Sněmovna, pak Senát, podepíše ho prezident. Když ho prezident vrátí, Sněmovna ho přehlasuje 101 hlasy.
Častá chyba: vláda není moc zákonodárná, ale výkonná.
Parlament zákony dělá, vláda je provádí, soudy podle nich soudí.