Pověsti a dávné dějiny

Praotec Čech

Podle pověsti přivedl náš národ do nové země praotec Čech. Vystoupal na horu Říp, rozhlédl se a řekl, že tahle země „oplývá mlékem a strdím“ (medem). Podle něj se jmenujeme Češi.

Na Řípu stojí rotunda sv. Jiří – a výhled je opravdu krásný.

Kněžna Libuše

Moudrá Libuše byla věštkyně. Pro manžela poslala posly k Přemyslovi Oráčovi do Stadic. Založila rod Přemyslovců a podle pověsti předpověděla slávu Prahy: „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýkati bude.“

Smetanova opera Libuše se hraje při slavnostních příležitostech.

Dívčí válka

Po Libušině smrti se ženy podle pověsti vzbouřily proti mužům. Vedla je Vlasta a sídlily na hradě Děvín. Slavný je příběh o Šárce, která lstí zajala bojovníka Ctirada.

Údolí Divoká Šárka v Praze je pojmenované podle ní.

Bruncvík a Golem

Bruncvík byl rytíř, který si z cest přivezl lva – proto máme lva ve znaku. Jeho socha stojí u Karlova mostu. Pražský rabi Löw podle legendy stvořil z hlíny Golema, který mu pomáhal.

Pověsti o Golemovi se vyprávějí po celém světě.

Blaník a rytíři

V hoře Blaník podle pověsti spí rytíři se svatým Václavem v čele. Až bude české zemi nejhůř, vyjedou a pomohou jí. Blaník je dnes chráněná krajinná oblast.

Kdo ví, třeba tam ještě spí…

Pověsti a skutečnost

Pověsti jsou staré příběhy, které se vyprávěly z generace na generaci. Bývá v nich zrnko pravdy, ale hodně je vymyšleného. Sepsal je třeba Alois Jirásek v knize Staré pověsti české.

Které pověsti znáš z tvého kraje?