Hostina, obléhání a konec hradů

Středověká hostina

Na hostině se jedlo rukama a nožem, vidličky přišly mnohem později. Podávala se pečená zvěřina, kaše, chléb, ryby a hodně koření. Jako talíř často sloužil plátek tvrdého chleba.

Brambory ani rajčata ve středověku v Evropě neznali.

Obléhání

Když nepřítel hrad obléhal, obklíčil ho a snažil se obránce vyhladovět. Útočníci používali beranidla na brány, žebříky na hradby a praky, které metaly kameny. Obránci házeli z hradeb kameny a stříleli z kuší.

Obléhání mohlo trvat i mnoho měsíců.

Řemeslníci na hradě

Na hradě a v podhradí pracovali kovář, který koval podkovy i zbraně, pekař, sládek (vařil pivo), tesař a mnoho sluhů. Hrad byl jako malé město.

Kovář byl jedním z nejdůležitějších lidí na hradě.

Husité a hradní zbraně

V 15. století husité ukázali, že vozová hradba a palné zbraně dokážou porazit i rytíře v těžké zbroji. Z té doby pochází české slovo píšťala – druh ruční palné zbraně, ze kterého vzniklo slovo pistole.

Slovo „pistole“ se z češtiny rozšířilo do mnoha jazyků.

Proč se přestaly stavět hrady

S děly a střelným prachem už ani silné hradby neodolaly. Šlechta navíc chtěla žít pohodlněji, a tak hrady opouštěla a stavěla si zámky. Mnoho hradů zpustlo a z nich jsou dnes zříceniny.

Kameny ze zřícenin si lidé často brali na stavbu domů.

Hrady dnes

Dnes jsou hrady muzea. Konají se v nich prohlídky, šermířská vystoupení a noční prohlídky se strašidly. Mnohé z nich spravuje stát, třeba Karlštejn, Křivoklát nebo Pernštejn.

Na hradech se natočila spousta českých pohádek.