Roční období a podnebí

Proč se střídají roční období

Země obíhá kolem Slunce s nakloněnou osou. Když je naše severní polokoule nakloněná ke Slunci, je u nás léto – dny jsou dlouhé a paprsky dopadají strměji. Půl roku nato je zima.

Když je u nás zima, v Austrálii je léto!

Rovnodennost a slunovrat

Kolem 21. června je letní slunovrat – nejdelší den roku. Kolem 21. prosince je zimní slunovrat – nejkratší den. Na jaře a na podzim je rovnodennost: den i noc trvají 12 hodin.

O letním slunovratu je u nás světlo skoro 16 hodin.

Počasí a podnebí

Počasí je stav ovzduší teď – dnes prší, zítra bude slunečno. Podnebí (klima) je průměrné počasí za mnoho let. Česko má mírné podnebí se čtyřmi ročními obdobími.

„Dnes je zima“ je počasí. „V Česku bývá v lednu zima“ je podnebí.

Podnebné pásy

Kolem rovníku je tropický pás – horko celý rok. U pólů je polární pás – mráz. Mezi nimi jsou mírné pásy, kde se střídají roční období. Česko leží v mírném pásu.

Čím blíž rovníku, tím víc a strměji svítí slunce.

Období dešťů a sucha

V tropech nejsou jaro, léto, podzim a zima. Místo toho se střídá období dešťů a období sucha. V Indii přinášejí deště monzuny – větry od moře.

Během monzunu může za den napršet tolik, co u nás za měsíc.

Proč jsou na horách sníh a zima

Čím výš vystoupáš, tím je chladněji – asi o 6 °C na každý kilometr. Proto na vrcholcích hor leží sníh i v létě. Na Sněžce bývá o 10 °C chladněji než v Praze.

Na horách se proto oblékáme do vrstev.