Druhy vedlejších vět
Na vedlejší větu se ptáme z věty řídící – stejně jako na větný člen, který vedlejší věta nahrazuje.
| Vedlejší věta | Ptáme se | Typické spojky | Příklad |
|---|---|---|---|
| podmětná | kdo? co? | kdo, co, že | Kdo lže, ten krade. |
| předmětná | koho? co? komu?… | že, aby, co | Řekl, že přijde. |
| přívlastková | jaký? který? | který, jenž, kde | Dům, který stojí na rohu. |
| příslovečná místní | kde? kam? odkud? | kde, kam, odkud | Sedni si, kam chceš. |
| příslovečná časová | kdy? jak dlouho? | když, až, než, zatímco | Až přijdeš, zavolej. |
| příslovečná způsobová | jak? | jak, jako by | Udělal to, jak umí. |
| příslovečná příčinná | proč? | protože, poněvadž, neboť* | Zůstal doma, protože pršelo. |
| příslovečná účelová | za jakým účelem? | aby | Učí se, aby uspěl. |
| příslovečná podmínková | za jaké podmínky? | jestliže, když, kdyby | Kdyby pršelo, nepůjdeme. |
| příslovečná přípustková | navzdory čemu? | ačkoli, i když, přestože | Přestože pršelo, šli jsme. |
Čárky: vedlejší věta se od řídící vždy odděluje čárkou (i uprostřed: Kniha, kterou čtu, je dobrá.). Před a, i, ani, nebo mezi souřadnými větami čárku obvykle nepíšeme, před ale, avšak, neboť, proto ano. *neboť uvozuje větu hlavní.
mozgo.cz · tahák: Druhy vedlejších vět