Tahák na přijímačky: čeština
U výchozího textu si nejdřív přečti otázky, pak text. Odpověď vždy hledej v textu, ne ve svém názoru. U ANO/NE posuzuj každé tvrzení zvlášť.
Pravopis: po h, ch, k, r, d, t, n píšeme y · po ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň píšeme i · vyjmenovaná slova po b, l, m, p, s, v, z
mě/mně: mně = mne/mnou (zájmeno, rozvinout „mnou“) · s-/z-: s = shora dolů, dohromady, z povrchu · z = změna stavu
Shoda přísudku s podmětem: muži šli, ženy šly, děti šly, města šla · velká písmena: vlastní jména, Praha, Česká republika, Vltava, Mikuláš
mě/mně: mně = mne/mnou (zájmeno, rozvinout „mnou“) · s-/z-: s = shora dolů, dohromady, z povrchu · z = změna stavu
Shoda přísudku s podmětem: muži šli, ženy šly, děti šly, města šla · velká písmena: vlastní jména, Praha, Česká republika, Vltava, Mikuláš
Čárka se píše: mezi větami v souvětí (kromě a, i, ani, nebo ve slučovacím poměru) · před ale, avšak, však, proto, že, aby, když, protože, který · u oslovení · u vsuvky a přístavku · ve výčtu bez spojky
Čárka se nepíše: před a, i, nebo, ani (při slučování) · mezi podmětem a přísudkem!
Čárka se nepíše: před a, i, nebo, ani (při slučování) · mezi podmětem a přísudkem!
| Slovní druh | Příklad |
|---|---|
| 1. podstatné jméno | pes, radost |
| 2. přídavné jméno | velký, otcův |
| 3. zájmeno | já, ten, který |
| 4. číslovka | tři, druhý |
| 5. sloveso | běžet, být |
| 6. příslovce | rychle, včera |
| 7. předložka | na, do, kvůli |
| 8. spojka | a, ale, že |
| 9. částice | ať, kéž, prý |
| 10. citoslovce | haf, au |
| Větný člen | Ptáme se |
|---|---|
| podmět | kdo? co? (1. pád) |
| přísudek | co dělá? co se s ním děje? |
| předmět | pády 2.–7. (koho? čeho? …) |
| přívlastek | jaký? který? čí? |
| přísl. určení místa | kde? kam? odkud? |
| přísl. určení času | kdy? jak dlouho? |
| přísl. určení způsobu | jak? |
| přísl. určení příčiny | proč? |
| doplněk | jaký? (vztah k podmětu i slovesu) |
Literární druhy: lyrika (city, nálada, báseň bez děje) · epika (děj, vypravěč: povídka, román, pověst, bajka, pohádka, balada) · drama (divadlo, dialog: tragédie, komedie)
Vypravěč: ich-forma (já), er-forma (on/ona)
Verš = řádek básně · sloka = skupina veršů · rým sdružený AABB, střídavý ABAB, obkročný ABBA
Vypravěč: ich-forma (já), er-forma (on/ona)
Verš = řádek básně · sloka = skupina veršů · rým sdružený AABB, střídavý ABAB, obkročný ABBA
Básnické prostředky: přirovnání (jako, jak) · metafora (přenesení podle podobnosti: zub pily) · personifikace (zosobnění: vítr zpívá) · metonymie (podle souvislosti: čtu Čapka) · epiteton (básnický přívlastek) · ironie (říká opak) · nadsázka (zveličení)
Slohové útvary: vypravování, popis, charakteristika, úvaha, výklad, zpráva, oznámení, dopis, životopis
Slohové útvary: vypravování, popis, charakteristika, úvaha, výklad, zpráva, oznámení, dopis, životopis
Vedlejší věty se jmenují podle větného členu, který nahrazují: podmětná (Kdo lže, ten krade) · předmětná (Vím, že přijde) · přívlastková (Kniha, kterou čtu) · příslovečná místní, časová, způsobová, příčinná (protože), účelová (aby), podmínková (kdyby), přípustková (i když). Synonyma = slova stejného významu · antonyma = opačného · homonyma = stejně znějí, jiný význam (kohoutek).
mozgo.cz · tahák: Tahák na přijímačky: čeština