Vyjmenovaná slova se ve škole probírají ve 3. třídě a dítě je pak potřebuje celý život. Učení nazpaměť je jen první krok – důležité je umět poznat i slova příbuzná (byt – bydlet – obydlí) a odlišit slova, která znějí stejně (byli × bili, mýt × mít).
1. Nejdřív řady nazpaměť
Řady po b, l, m, p, s, v, z se učí po jedné, vždy s rytmem nebo melodií. Pomáhá říkat je nahlas při chůzi, tleskat do rytmu nebo je zpívat na známou melodii. Na jednu řadu stačí pár dní, pak přidejte další.
2. Rozumět, co slova znamenají
Mnoho vyjmenovaných slov děti neznají: slynout, přívlastek… ne, pýřit se, babyka, zvyk, sýkora. Když dítě ví, co slovo znamená, snáz ho pozná v textu. Vysvětlete je, ukažte obrázek nebo vymyslete větu.
3. Hledat slova příbuzná
Z každého vyjmenovaného slova udělejte „rodinu“: mydlo – umyvadlo – mycí. Pravidlo zní: příbuzná slova se píšou stejně jako vyjmenované slovo. Pozor na slova, která jen podobně znějí, ale příbuzná nejsou (mýt × mít).
4. Krátce a často
Pět minut denně je víc než hodina jednou za týden. Na Mozgu najdete procvičování vyjmenovaných slov s okamžitým vysvětlením každé chyby a tahák vyjmenovaných slov k tisku. Chybné odpovědi se ukládají do sekce Moje chyby a vracejí se, dokud je dítě neumí.
5. Hry místo diktátů
- Lov slov: v knížce nebo novinách hledejte vyjmenovaná slova a příbuzná.
- Kdo dřív: řeknete slovo, dítě co nejrychleji řekne, zda je to y, nebo i.
- Písnička: vlastní text na známou melodii si dítě zapamatuje nejlépe.
Nejčastější chyby
Plést se dají slova byli/bili, výr/vír, pýcha/píchat, mýlit/mílit a koncovky (s vyjmenovanými slovy nesouvisejí – tam rozhoduje vzor). Když dítě chybuje stále ve stejném slově, napište ho na lísteček na lednici.